Blbec se nejlépe utají tím, že moudře mlčí... ovšem ten, který to ví a praktikuje, není vlastně vůbec blbej!
Umění tu není proto, aby sladilo chvíle našeho volna a dávalo své tvůrčí potvrzení našim pocitům, našemu vkusu.
Umění je tu proto, aby narušovalo zvyky, návyky a zlozvyky našich smyslů. A jejich lenost.
Můžeme odhadnout mnohé, ale nemůžeme odhadnout nic z myšlení a konání ženy.
Není strašné, když žena, stárnouc, ztratí některé své dívčí návyky. Strašné je, když stárnouc, si tyto návyky zachová.
Lidé smysl pro humor buď mají, nebo nemají. Tak jako mají, či nemají hudební sluch.
V životě by měl člověk jednoho dne spatřit věci jakoby poprvé a vídat je tak stále. Les, řeku, prázdniny, kvetoucí třešně, déšť, hvězdnou oblohu, štěňata, všechno. Jakoby poprvé přistupoval k tomu všemu. I k vlastní ženě.
Humor je vážná věc.
Dny bolesti se podobají lávkám. Nechceš-li, aby chvilková závrať ohrozila tvůj život, dívej se vždycky o několik kroků vpřed.
Nedorozumění mě trápí víc než neúspěch. Hrozně mě mrzí, když někdo slyší něco jiného, než jsem řekl.
Láska k divadlu začíná tím, že do něj přijdeme včas.
Miroslav Horníček (10. listopadu 1918 - 15. února 2003) byl český herec, spisovatel, dramatik, režisér, výtvarník, glosátor a divadelní teoretik.