Na světě je zavedeno, že spousta hloupých si hraje na chytré. Z chytrých, kterých je na světě nedostatek, jen ti nejchytřejší si hrají na hloupé.
Dětská lež nemusí být vždycky vadou, může být také příznakem fantazie.
Dobré není jen to, co je nové. Nové je naopak to, co je dobré.
Vydařené manželství je div světa. Copak by se dnes mluvilo o Filémonovi a Baukidě, kdyby to nebyl div světa? Tři tisíce let se vzpomíná na dva neznámé lidi jen proto, že se jim vydařilo manželství.
Proti blbosti i bohové bojují marně.
Kdo víno má a nepije, kdo hrozny má a nejí je, kdo ženu má a nelíbá, kdo zábavě se vyhýbá, na toho vemte bič a hůl, to není člověk, to je vůl.
Je to smutné, ale mládí musí jednou odejít. I když si je člověk zachová v srdci, žel přírodě, nezachová si je v kolenou.
Život vždycky stál a stojí a bude stát za to, aby byl dožit. Ono se s ním popravdě ani nic víc dělat nedá.
Rozum, který zůstane stát, je v pořádku, jen si nesmí lehnout.
Bez lidí dobré vůle by život byl jen nákladné a nebezpečné dobrodružství.
Nic nesnižuje mužovo sebevědomí tolik, jako nejistota co do počtu vlastních dětí.
Jan Werich (6. února 1905 - 31. října 1980) byl český filmový a divadelní herec, dramatik a filmový scenárista, významný představitel meziválečné divadelní avantgardy a poválečné české divadelní kultury, spisovatel.