Hloupost je cosi neochvějného. Kdokoli na ní zaútočil, na ní ztroskotal.
Přemíra kritiky svědčí o neporozumění.
Jaké propasti oddělují člověka od člověka. Vzdálenost mezi jednotlivými světadíly není proti tomu nic.
Blbci žijí veseleji, neboť vždy mají více důvodů k smíchu než lidé moudří a přemýšliví.
Láska je jako opera. Člověk se tam nudí, ale vrací se tam.
Žena je docela obyčejný tvor, o němž sis udělal krásnou představu.
Není blbce, aby nesnil, že je velikým mužem. A není osla, aby zhlížeje se v potoce, kolem něhož kráčí, nehleděl na sebe s potěšením a neshledal, že se podobá koni.
Idioti jsou jako láska. Dá se o nich mluvit donekonečna.
I já jsem přeceňoval důležitost jemných mravů. Je nutno vzdát se tohoto bludu a nevyvyšovat se nad lidi z dob Periklových či Shakespearových. Byly to doby mravů velmi krutých, přesto v nich byla vytvořena díla nevýslovné krásy.
Slabá místa v knize musí být napsána lépe než všechna ostatní.
Hlupák je každý, kdo myslí jinak než my.
Idioti jsou jako láska: nikdo je neseje, sami vyrůstají.
Všední pravdy říkají jen idioti a géniové; průměrní lidé se jim vyhýbají a hledají vždy jen to originální a výstřední.
Gustave Flaubert [flobér] (12. prosinec 1821 - 8. květen 1880) byl francouzský spisovatel, představitel naturalismu.